Josef Pavlík:Nad obrazy Věry Vovsové
Partitura mého muže
Pokorně
kladu červenou růži
na
nedokončenou
partituru.
Přicházejí variace vzpomínek.
Partitura
nedokončeného nekonečna
Kytice s bodlákem
U cesty stál opomíjen všemi,
zaprášen,
sám.
Z ostnů
života vykvetl
fialový květ.
Taková krása.
Slunečnice
Od
rána do večera se otáčí
za sluncem,
neboť
slunce je světlo
a teplo
A život
Dobré jitro, kopretino
Přebírám
klávesnici bílých lístků
kopretiny,
preludia
snů
a přání.
Lístek
za lístkem opadají
Zůstávám
sám.